Za oknem objevil jsem dopis,
který noc kdysi psala mi,
a tak jsem vylil všechno víno.
Dneska se zpiju hvězdami
a budu křičet vzhůru do tmy,
budu se vznášet nad krajinou
i nad vlastními větami.
A jestli řeknou: ten zas pije
a neví, co kdy komu psal,
a kdo ví, jestli není blázen,
když všechna okna zotvíral
a ptal se noci, kolik jí je,
budu se jenom smát, a proč ne,
až žízeň hvězdy steskem protne.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat