Všichni jsou na mě příliš lstiví
(divím se, že se ještě divím).
Všichni jsou silnější a vyšší
a smějí se, když o nich píši.
Všichni jsou krásní, ach, tak krásní,
já jen když zavřu oči a sním.
A nejhorší je, že jsou šťastní.
Má svíce,
zhasni, zhasni,
zhasni.
středa 31. srpna 2005
neděle 16. ledna 2005
Naděje v naději
Když večer přicházejí špatné sny,
Když slzy ronit by se chtělo
A kalich hořkosti je bezedný:
S odvahou ponořme v něj tělo.
Když není ani dýmku nacpat čím,
Když mlčení je výkřik němý,
Když pravda v dveřích ptá se: "Neruším?"
A my jsme vděčni za rušení,
Tak jako hluchý za zvuk hoboje,
Jak slepý za paprsek světla,
Nevzdávejme se jen tak, bez boje -
Naděje vždycky znovu vzkvetla.
Když slzy ronit by se chtělo
A kalich hořkosti je bezedný:
S odvahou ponořme v něj tělo.
Když není ani dýmku nacpat čím,
Když mlčení je výkřik němý,
Když pravda v dveřích ptá se: "Neruším?"
A my jsme vděčni za rušení,
Tak jako hluchý za zvuk hoboje,
Jak slepý za paprsek světla,
Nevzdávejme se jen tak, bez boje -
Naděje vždycky znovu vzkvetla.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)