Múzy se páří vysoko
nad myšlenkami básníků.
Neviditelný nepokoj
plíží se skrze jejich těla
metaforicky otupělá.
Básně se vrší k patníkům.
A co je vážně skoro k pláči:
Země se bez nich neotáčí.
Múzy se páří vysoko
nad naší touhou po kráse.
Múzy se páří vysoko,
výš než soprány v rozhlase.
Múzy se páří vysoko,
my nízko a jen naoko.
úterý 30. října 2007
sobota 13. října 2007
Někdy se potápím až ke dnu
Někdy se potápím až ke dnu oceánu,
dno totiž má, však nemá hladinu
a ani na to dno se nikdy nedostanu,
kdybych to vzdal, nadobro zahynu.
Světlo sem neproudí z té nekonečné výše
poslepu chtěl bych klesat ve víru
a křičím, i když mě nemůže nikdo slyšet
víc nežli kámen jsem list papíru.
dno totiž má, však nemá hladinu
a ani na to dno se nikdy nedostanu,
kdybych to vzdal, nadobro zahynu.
Světlo sem neproudí z té nekonečné výše
poslepu chtěl bych klesat ve víru
a křičím, i když mě nemůže nikdo slyšet
víc nežli kámen jsem list papíru.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)