V hlubokém tichu pod fontánou
někdy se zvláštní věci stanou,
na chvíli zastaví se čas.
V poledne zmizí všechny stíny,
každý sám v sobě někdo jiný -
žár slunce všechny masky smáz'.
V hlubokém tichu pod fontánou
všem novým lidem slzy kanou,
těm z neštěstí, těm ze štěstí.
Nad nimi jako za výlohou
když usadí se ptáci, mohou
z fontány slanou vodu pít.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat