Občas je šepot hlasitý
směji se, směješ se mi ty,
smíchy se stáčí mezi rty
a vzhůru letí směšně spolu.
Občas je výkřik neslyšný,
a minou dlouhé, dlouhé dny
než vzbudí ve tvých uších sluch.
Jsi malý, smějící se bůh,
titěrný bůžek prázdných stolů,
z nichž jiní dávno vyjedli,
co stálo za řeč, větu, slovo.
Bohové nebývají zlí,
aspoň to prázdno sníst mi dovol...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat