Umělec letního soumraku
na flétnu hrává.
Jeho hra vzlétá až do mraků
ve víru tónů a náznaků
jak řeka dravá.
Dychtivě z proudu se napiji
(třesu se chladem).
Ta píseň uspává, zabíjí,
celá noc pokaždé patří jí,
z oharků krade
poslední zbytky ohně žití,
do rána vlahou smrtí zní ti.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat