Chodíme v botách nevidomých,
nosíme náušnice zlých,
míjíme nerozkvetlé stromy
a občas, občas padá sníh.
Vstáváme s křikem hluchoněmých,
jde ústy ven a v uších zní.
Obloukem vrací se, a zesílený.
Na betonových chodnících
všichni jsme chromí, slepí, němí
a občas, občas padá sníh.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat