Někdy se potápím až ke dnu oceánu,
dno totiž má, však nemá hladinu
a ani na to dno se nikdy nedostanu,
kdybych to vzdal, nadobro zahynu.
Světlo sem neproudí z té nekonečné výše
poslepu chtěl bych klesat ve víru
a křičím, i když mě nemůže nikdo slyšet
víc nežli kámen jsem list papíru.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat